Neapolský Mastin

Neapolský mastin je robustní molossoidní plemeno původem z Itálie.

Vzhled

Mastin je mohutný, výrazně svalnatý pes s volnou kůží, která tvoří záhyby na hlavě a v lalocích visí na krku. Hlava je široká s krátkou silnou tlamou a masitými pysky, oči malé, uši trojúhelníkové, zaoblené, svěšené k lícím. Krk je zavalitý, s povislými kožními záhyby. Široká klenutá hruď sahá nejméně k loktům. Nohy jsou svalnaté, s velkými tlapkami. Srst je krátká, lesklá, hrubá a přiléhající, přednost se dává šedému, olověnému a černému zbarvení, další možné barva jsou hnědá, plavá a sytě žlutá (jelení červeň), někdy s malými bílými skvrnami na hrudi a špičkách prstů. Jakákoliv barva může být žíhána. Barevné odstíny oříškově hnědá, holubí šedá a isabela se tolerují.

Povaha

Tento pes je nesmírně oddaný své rodině. Potřebuje být v centru domácího dění, jinak je osamělý a nevyrovnaný. Má silné ochranářské pudy a k cizím lidem je nedůvěřivý. Není-li rušen, je tichý a mírný a obvykle má rád děti. Ke psům se chová dominantně  až nepřátelsky.

Je inteligentní a učenlivý a pokud svého pána respektuje jako vůdce, poslouchá ho na slovo. Může ale tvrdohlavě ignorovat povely, které se mu zdají nesmyslné, a jeho obranářský instinkt převažuje nad poslušností.

Neapolský Mastin  | Naše  video

Neapolský mastin (Mastino Napoletano)

Neapolský mastin je starodávné italské plemeno služebních psů.

ANGLICKÝ NÁZEV:

ital.: Mastino Napoletano

PŮVOD:

Známý na jihu Apeninského poloostrova již od dávnověku. Je potomkem velkého římského molosského psa, účastnících se v zvířecích zápasech v arénách starověkého Říma i při tažení legiií. Takovéto psy chovali prostí obyvatelé: řezníci, hlídači, křesťané, proto jeho šíření přinášelo chaotický charakter. Na výstavě v roce 1946 Pietro Scanciani vystavil 8 psů, majících mnoho charakteristických rysů současných mastinů. Správným výběrem Scanciani získal příkladného psa, dle kterého byl sepsán standard plemene, přijatý Společností italského mastina roce 1949.

POPIS:

Pes úctyhodného typu, poměrně velký, těžký,s mohutnými svaly a silnou kostrou, obdélníkového formátu, jehož délka trupu přesahuje kohoutkovou výšku.
Strukturou hrubého a silného typu. Tažného formátu. Mohutná krátká hlava s krátkou čenichovou partií. Na mordě volná kůže, visící, tvoří množství vrásek. Uši postavené vysoko, visící, tlusté. 
Krk krátký, dobře rostlý. Záda široká, svalnatá, břicho mírně vtažené. Ocas u kořene silný, ke konci se zužující, šavlovitý, kupíruje se na jednu třetinu délky.
Pohyb představuje jeden z typických znaků plemene. Při kroku se podobá kočkovitým šelmám jako u lva, pohyb je pomalý a připomíná medvěda. Při klusu je typický silný odraz vzadu a prostorný pohyb vpředu. Pes cválá jen zřídka. Obvyklý druh pohybu je krok a klus. Toleruje se mimochod.

VÝŠKA:

V kohoutku je:

  • u psů 65-75 cm, 
  • u feny 60-68 cm. 
VÁHA:
  • u psů 60-70 kg, 
  • u feny 50-60 kg. 
SRST:

Srst lesklá, tvrdá a hrubá, hustá, všude stejné délky a stejnoměrně hladce přiléhající, tenká a nejvýše 1,5 cm dlouhá. Nesmí mí žádný náznak praporců. Barva: Přednost se dává: šedé, olověné a černé, ale také hnědá, plavá a sytě žlutá (jelení červeň), někdy s malými býlimi skvrnami na hrudi a špičkách prstů. Jakákoliv barva může být žíhána. Barevné odstíny oříškově hnědá, holubí šedá a špinavě žlutá se tolerují.

CHARAKTER:

Neapolský mastin se velice dobře zapsal jako domácí hlídač. Protože dorůstá velikostí i silou značných rozměrů, vypadá jako hrozivý protivník, avšak od přírody je v zásadě klidný, pomalý a rozvážný, ke svým lidem většinou přátelský. Cítí-li se v ohrožení, velmi nebezpečný a nezná přítele. K cizím nedůvěřivý, k jiným psům i k domácím zvířatům někdy agresivní.

PLEMENO:

FCI II. - Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2.1 (dogovití molossové)
Bez zkoušky z výkonu

OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR:

NM

ČÍSLO STANDARDU:

197 / 1989 (Italie)